Teorie mozkových kvadrantů – Ned Hermann
Roger Sperry publikoval své první poznatky v sedmdesátých letech. Ve stejné době se objevuje postava Neda Hermanna, který spojil ve svých teoriích Sperryho princip mozkových hemisfér a MacLeanovu "triune teorii". Ned Hermann je zakladatelem a vůdčí osobností vývojového institutu General Electric a jeho manažerem vzdělávání. V roce 1979 publikuje poprvé svou teorii mozkových kvadrantů (Whole Brain Model). Tuto teorii prakticky rozvíjí do podoby HBDI (Hermann Brain Dominance Instrument).
S využitím MacLeanovy vývojové teorie mozku a Sperryho modelem mozkových hemisfér rozděluje Hermann mozek na čtyři abstraktní kvadranty:
A – Levý cerebrální
B – Levý limbický
C – Pravý limbický
D – Pravý cerebrální
Levá polovina mozku je více zaměřena na detaily, je místem slovního vyjadřování. Skutečnost vnímá, chápe a zpracovává v pojmech, nikoli v obrazech a symbolech.
Oproti tomu pravá mozková hemisféra zpracovává informace v souvislostech, v obrazech, není závislá na lexikálním či verbálním vyjádření. Levý modus (kvadranty A a B) je módem verbálním, pravý modus (kvadranty C a D) je módem neverbálním.
MacLeanova teorie dále umožňuje oddělit od sebe mozkové činnosti, které vyvíjí limbický systém (vývojově starší, niternější) od činností, které jsou doménou systému cerebrálního (nejmladší část mozku – mozková kůra). Spodní část Hermannova modelu, kvadranty B a C je spojena právě s limbickým systémem, s mozkem plazím a leopardím, horní část modelu, kvadranty A a D, se systémem cerebrálním. Vzájemným propojením obou teorií dochází Hermann k abstraktní klasifikaci mozkových kvadrantů. Jednotlivé kvadranty se od sebe liší ve třech základních ohledech:
- způsob, jakým se sbírají informace
- způsob, jakým se zpracovávají informace
- vztah, který se k informacím přisuzuje
Tato sekce je nyní zamčená.
- Pokud nejste členy BrainTools Clubu, zaregistrujte se zde. Registrace je ZDARMA.
- Pokud jste registrovanými členy BrainTools Clubu, přihlaste se zde.